Jenský kodex (Antithesis Christi et Antichristi)
Jenský kodex je unikátní památkou českého písemnictví a vypovídá o husitské době, která byla jedním z klíčových období české historie.
doba vzniku: 1490-1510
psáno česky a latinsky
Kodex vznikl na přelomu 15. a 16 století na našem území. Impulz k jeho sestavení dal utrakvista Bohuslav z Čechtic.
Rukopis obsahuje převážně teologické traktáty, které mají mj. poukázat na rozpor mezi prvotní církví a tou, jaká byla v dobách mistra Jana Husa. Iluminace tak zobrazují např. rozmařilý život kněží nebo kritiku vybírání odpustků. Téměř celý kodex je napsaný česky, pouze jeho malá část latinsky. Rukopis není dílem jediného člověka. Na jeho sepsání se podílelo nejspíše pět písařů. Také iluminace byly dílem několika osob, které byly v 16. století členy iluminátorské dílny. V jejím čele stál Janíček Zmilelý z Písku, kterému jsou přisuzovány nejkrásnější a nejkvalitnější vyobrazení. V iluminátorských dílnách bylo běžné, že vedoucí malíř vytvářel jen nejvýznamnější iluminace a ostatní přenechával svým kolegům. Na jednom vyobrazení se pak mohlo podílet několik malířů najednou. Jeden malíř se mohl věnovat například kreslení bordur a jiný zase tapetám v pozadí.
Řada iluminací z Jenského kodexu je velmi známá. Např. ilustrace Žižka v čele vojsk byla otištěna na dvacetikorunové bankovce, užívané před rokem 1989. Dobře známá je také scéna boje husitů s křižáky, na níž je velmi zřejmá krvelačnost a krutost té doby. Napichování malých děti na kopí apod.
Předpokládá se, že děl typově podobných Jenskému kodexu vzniklo v 15. století více. Kromě něj se však dochoval jen jeden rukopis, který bychom s ním mohli po obsahové stránce srovnat, a to Göttingenský kodex. Ačkoli je výzdoba Jenského kodexu bohatší a na lepší úrovni než u kodexu Göttingenského, obě dvě díla spojuje satirický obsah mířící na soudobé církevní pořádky. Obrazové výjevy potom tento text vhodně doplňují.
Ačkoliv byl rukopis dlouhou dobu mimo naše území, nezapomnělo se na něj. Zájem o kodex v českém prostředí rozpoutal koncem 18. století Josef Dobrovský, který jej zkoumal během svých zahraničních cest. Na významné české literární dílo upozornil Pavla Josefa Šafaříka, který následně vytvořil přepis téměř celého rukopisu.
Rukopis se vrátil zpět do Prahy v roce 1951, kdy jej tehdejší německý prezident NDR Wilhelm Pieck věnoval československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Od té doby je kodex ve správě Knihovny Národního muzea.
Lit.: Jenský kodex. Sv. 1, Faksimile. [Praha]: Gallery, 2009; Jenský kodex. Sv. 2, Komentář. [Praha]: Gallery, 2009; ČORNEJ, Petr et al. Tabule staré a nové barvy Mikuláše z Drážďan ve staročeském překladu. Praha: Scriptorium, 2016.
Externí zdroje
| Pramen |
Jenský kodex [Antithesis Christi et Antichristi] IV.B.24; Knihovna Národního muzea v Praze; Praha |
|---|---|
| Datace | 1490-1510 |
| Manuscriptorium | http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NMP___IV_B_24_____3TQMIOE-cs |
| Digitalizace | VISK 6 ( AiP Beroun s.r.o. ) |
Obsah